ST opoustime Kosta Riku – smer Nikaragua

Dnes vracime Nisanka a zaciname opravdovy batuzkarsky vylet. Spolecnost vedle letiste v Liberii jsme nasly za necelou pul hodku, vse predaly a oni nas dokonce jeste hodili autickem az na autobus. Rychle utraceni poslednich mistnich penez za snidani a uz sedime v autobuse smer hranice.

V autobuse vedle me sedela americanka Magan a po konzultaci s holkama jsem s radosti dospela k nazoru, ze to opravdu neni jenom muj dojem – ona je opravdu neuveritelne ukecana. Kdyz pri ceste nezabralo ani to, ze jsem si vzala knizku a jako ze si bych si rada cetla…a ona porad neco vypravela, kde byla, jak zije, co dela (mimochodem ani jednou za ty 2 hodky nepadla otazka smer ma osoba, nebo holky)…tak jsem demonstativne usnula…mozna stale neco brebentila, ale ja uz byla davno v risi snu:)

Prechod hranic je zazitek sam o sobe. Autobus zastavi na strane Kosta Riky, prvni dlouha fronta na razitko o vystupu ze zeme (krasavice mi ho dala na jedinou stranku pasu, ktera je urcena pro uredni ucely) a uz se slape…asi tak kilak smer hranice na strane Nikragui. Tam jsme si opet vystaly frontu, zaplatily vstupni poplatek 7$, nekolikrat odmitly mistni vekslaky a zamenily dolary v bance za rohem. System autobusu na cestu dal je bohuzel dost chaoticky I presto ze jich tam bylo asi 20 s ruznou cilovou destinaci, tak jsme za opet nesmyslny poplatek opustily budovu a vydaly se do ulic vedle hranice chytit si taxi. Smlouvani se tu asi moc nenosi, ale I tak jsme cenu stahly o 8$ a bez problemu se dostaly do pristavu u jezera Nikaragua. Tady jsme se “zbavily” Megan, kdy preletla za dalsima batuzkarema a uz se jich nepustila.

Lod ani moc nehazela a pomalicku nas priblizovala k ostovu Ometepe a dvou majestatnim vulkanum. Oba vypadaji jak kopie, kdy Conception je o par metru vyssi (zhruba 1600m) a Maderas je na vrcholu useknuty s jezerem (1390m).

Po prijezdu opet zvitezilo nase line ja a vzali jsme si taxi. Autobus do naseho mestecka bude trvat 3 hodky (zhruba 25km) a taxi “pouze” 1,5h za 25$. Jeste ze jsme tak udelaly, cesta je tu priserna, krome 5km kvalitni silnice, a nemusely jsme slapat dalsi kilometr od zastavky k farme, kde budeme par dni vegetovat a oslavime vanoce. Maca zamluvila snad nejklidnejsi misto na ostrove – organickou farmu Finka Magdalena. Mame pokojik s rozkladacim luzkem (kupodivu pohodlne a nadherne se na nem spalo) za 3$ na osobu. Ale ten klid a hvezdy…