PO – La Fortuna a letani v korunach stromu

A opet nas pocasi nezklamalo a prsi. Jeste, ze jsme tentokrat pri zamlouvani vyletu poslechly nase lenosive ja a zamluvily dalsi dobrodruzstvi az na 11. Dneska si na 2 hodky zkusime, jak se mela Jane a Tarzan v korunach stromu – ceka nas Canopy tour, jedna z hlavnich atrakci teto oblasti. Pred 11 nas vyzvednul minibus, kde jsme podepsali, ze samozrejme neseme plne riziko a nebudeme zalovat spolecnost, kdyby se neco stalo…a uz se jelo. Dest se rozhodl, ze dneska urcite neprestane, tak plastenky na sebe, dobre botky, sedak, helma a uz se cele natesene vydavame na cvicne lano. Canopy tour, neco co bohuzel asi nebude mozne prenest k nam, znamena “letani” mezi korunamy stromu na natazenych lanech. Zavesi vas na kladku, dostane specialne upravenou kozenou rukavici na brzdeni a uz se frci po lane. Nejdelsi byla 460m a byl to opravdu mazec – jak rychlosti, tak zazitkem.

Soucasti byl i “tarzani skok”, takova mala neskodna houpacka, na ktere jsem opet trosku predvedla sve herecke schopnosti a malinko se zabala. Ja to rikam porad, ze se bojim vysek. Navazou vas na 2 lana, natahnou je tak, ze jsem mela pocit, ze musim z toho stupne odletet, pak otevrou vratka (jedinou oporu nad propasti) a pusti vas rovnou dolu..huaaaaaaaaaaaa a uaaaaaaaaa zpatky a pak se clovek pekne houpe nekolik metru tam a zpet, dokud ho nechyti za nohy a nezastavi….naaaaadhera a timto se omlouvam vsem clenum vypravy, ktere jsme svym hereckym vykonem na zacatku trosku vystrasila…bylo to neuveritelne a meli to zkusit 

Cely vylet nas nakonec vysel na 35$ a to diky uzasne slecne z hostelu, ktera nam to nauctovala se studnetskou slevou (ja porad rikam, ze vypadame dobre holky) a musim tu spolecnost jenom doporucit Ecoglide – servis i to pivko na konec na ucet podniku byl na 1.

Odpoledne, kdyz jsme se loudaly mestem a hledaly restauraci s polevkou (skoro ukol hodny Sherlocka) se nad nami pocasi slitovalo a mraky se rozestoupily…a ukazaly vulkan. Naskocily jsme do naseho kovoveho ore a padily smer k vulkanu, kde se da v noci pozorovat vytryskujici lava. Dorazily jsme, nastrikaly se repelentem proti otravnym komarum, pripravily nadobicko (ja fotak, boba kameru) a cekaly na setmeni…videly jsme to – zahledly jsme jeden maly prdik cervene lavy na cernajicim se vulkanu a…ani jedna to nemame zachycene – jako spravne profesionalky, jsme se zakecaly a nic nenatocily, ani nevyfotily…

Po navratu jsme si daly chill out pohodu vecer na hostelu (diky bohu za nas svetly okamzik mysli a rozhodnuti zustat tady) a v ramci happy hour vyzkousely mistni poklad – palenku Guaro. Sice zatim pouze v koktejlu Arenal, ale uz tady jsme vycitily silny potencial teto palenky.

Poznamka – dnes jsem dospela k zasadnimu rozhodnuti – uz budu kupovat pouze Lonely Planet jako pruvodce. Mam tu s sebou i ceskou verzi Rough Guide a jsem s nim velmi nespokojena. Neda se v nem vyznat (ovlivnene strukturovanym lonely planet) a navic tam pulka informaci chybi.