Rano jsme si pro jistotu opet vstaly na 6, to abysme nevysly ze cviku, a vyrazily smer nova dobrodruzstvi a cast Kosta Riky. Bohuzel nas asi ceka cely den auto a nekonecna cesta pred nami, mirime smer Arenal vulkano narodni park. Kdyz nam to pocasi a casovy dojezd da, vyrazime jeste cestou na maly vylet do parku POAS za aktivni sopkou…
Tak nedal – bohuzel jsme se cestou pres San Jose tak ztratily, ze se to nedalo zvladnout. Navic vsude doporucuji se tam podivat pred 10 dopoledne, jinak je sance na zahlidnuti vulkanu rovna minumalne nule. Ale na nasi obranu musim dodat, ze se tu proste nikde nepouzivaji znacky a ukazatele. Mistni se asi ridi sluncem a mechem na severni strane. V teto teorii me utvrdilo mestecko za San Jose, kde jsme vyhazovaly Lieke…aha, ja jsem jeste nepsala o Lieke, nasi nove spolucestovatelce na 5 dni. Kdyz jsme si vyzvedaly autiko, tak jsme ji potkaly v hostelu. V navalu euforie, ze opet cestujeme a mame dovolenou, jsme ji navrhly at se k nam prida a tak s nama cestovala skoro pres pulku zeme. Nevim jestli je to mnou, ale ta holka mi za chvilku zacala bohuzel trosku lezt na nervy. Prohlasila o nas, ze je videt ze musime mit stresovou praci, protoze jsme jeste porad cely vystresovany a nekam spechame, neposedime a vse musi byt hned. Ona cestuje uz pres 4 mesice a celkem ma pul roku na cely svet (byla v Asii, Fiji, Novy Zeland a ted tady) a pry se uz tak vyklidnila, ze ji nic takoveho nemuze vykolejit. Bohuzel si ale myslim, ze flegmaticnost se nemuze zamenovat s blbosti…
La Fortuna – mestecko pod stale aktivnim vulkanem u jezera Arenal. Trosku narocnejsi najit ubytko v ramci naseho ocekavani a penezenky…nakonec jsme vybraly nejdrazsi, ale nejhezci 5hvezdickovy hostel s uzasnym zazemim – bazen, bar, wifi,…a happy hour po cely vecer mimochodem jsme se sem vratily na druhy pokus, po tom co jsme objely cele mestecko a uznaly, ze si radeji priplatime.
Ale tresinkou na dortu byl vecerni program – vyrazily jsme do mistnich termalnich lazni Baldi (vstup 22$), kde jsme si jeste priobjednaly vecu za 5$ bufet styl, kde jsem nejvice ocenila cokoladovou fontanku s misou jahod…uzasne…ne - nejuzasnejsi vec pro nase unavene svaly…vsechny jsem si namasirovala proudem vody a rozlezely se, tak ze jsem pri veceri chodila jak 80 leta babca, co sedela vedle nas…lazne (krome jidla) romantika nevetsi – sedite v bazenu o teplote 38stupnu, kolem palmy a hraje salza a do toho pada mirny osvezujici dest. Jeste koktejl do ruky a uz by me odtamtud nikdo nedostal.
Poznamka na konec – do Kosta Rice urcite doporucuji si pronajmout autiko. Sice je to trosku narocnejsi financne, ale poskytuje to neuveritelnou flexibilitu a moznost si pribrzdil. Sice silnice nejsou vzdy v ukazkovem a tomu se I prizpusobuji rychlostni limity, ale ta volnost ze k nezaplaceni. Jak jinak bychom meli moznost si zastavit u silnice, stahnout okenko a dostak cerstvy kokos s brckem k osvezeni :)
neděle 27. prosince 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat