Prijemna noc, zahrabana ve spacacku, ani nebyla ocekavana zima (pry byva az 0) a ve 4 opet budicek. Nejvetsi zazitek ovsem bylo nandavani cocek za svitu celovky v uplne cerne koupelne… prekvapive mi to slo lip nez za dne:)
V 5 rano vyrazime, trosku bloudeni, kam vlastne jit a za svitu celovek jsme vyrazily smer vrchol, jeste 5 km a jsme na 3820m. Ufff narocne, ale jsme tam…jsme na nejvyssim vrcholu Kosta Riky Chirripo. Vyled bohuzel nic moc, nevidime ani jedno more, ani pacifik, ani karibik, zato tam poradne fuci a je pekna zima. Fotecka Zofika na pamatku a padime dolu…no padime, v ramci moznosti se sineme smer chatka. Tam poradna snidane a ted opravdu frcime smer dolu, do civilizace….kam jsme dorazily po opravdu upornych 7 hodinach…tak a dneska uz toho mam dost, 25km v nohach, skoro 2300m prevyseni a uz se nehnu nikam max. do sprchy a na bar.
Ale nejhorsi nas teprve cekalo – zjisteni, ze u nas v hotelu nemaji licenci na prodej alkoholu!!! Takze to tak ocekavane pivko nebude…neeeeeeeeeeeeee….jeste ze mam v batuzku Jacka a kolu nam uz prodaji. Oslavicku akorat trosku zkazil okamzik, kdy dorazili nasi cesti kamarade na libankach a jejich 20ti kilovy batoh takla ona a ne on. Zradilo ho koleno a jesli bychom je nehodily do hotelu…rady, ale bohuzel vsechny, hlavne ridicka, jsme pozily. Ale cech se nikdy neztrati – premluvily jsme nase nove polske sousedy vedle v pokoji a jejich tatka je tam hodil…o jak jsme uzasne organizatorky.
Male AHA dne – samotne Chirripo a dosazeni, konecne to tolika utrapach, vysneneho konce me moc “netankovalo”. Bylo to krasne, o tom zadna, ale cesta nahoru, spani na chaloupce a ty dva dny byla vetsi zabava a zazitek nez tech 5 min na samotnem vrcholu 3800m nad morem.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat